TZ: 70% Čechů považuje investice do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz

30. květen 2013

Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov.

Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 % respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní.

Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných.

Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53 let se 77,4 %.

Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 % populace ženské.

V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %.

Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem.

29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2.

Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek.

Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně.

Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci.

Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech.

Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku.

Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu.

Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji.

„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal: „Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“


1 Výzkum byl proveden ve spolupráci s prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500 respondentů reflektujícím složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání.  

2 Při možnosti označení více  možných odpovědí.

Tisková zpráva BEST Communications

 

Reklama

[Nahoru ↑]

---

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře